________________________________________________________________________  

DEZINFEKCE/ SVINĚ! SLOVENSKO LISTOPAD 2005

________________________________________________________________________

Jak to vidí max33k...a aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaadddddfffffffffffffffffffff

Osoby a obsazení:

Svině!

Brožík – bicí, řev – vedoucí zájezdu, pilot

Václav – řev

Filip – basa

Radek – kytara

 

Dezinfekce

Fla.ska – bicí

Karel –  kytara, řev – Karel je ale stejně taky svině!

Maxeek – basa, řev – vypravěč

Středa 16.11.

Hluchá pankačka, nudisti a zbytek vína

Z Budějovic vyrážíme kolem třičtvrtě na čtyři – do Vodňan dorážíme o čtvrthoďky pozdějc, než bylo původně domluveno, a Brožík si z nás dělá srandu, že se snad jednou i naučíme jezdit včas. Naše obvyklý zpoždění 30 min jsme stáhli na polovinu. Cesta probíhá podle plánu po ose Písek – Tábor – Pelhřimov – Brno – Břeclav. Pilot Brožík nezklamal a cestou opět nacpal do přehrávače zlatej hřeb svýho repertoáru – skupinu, kterou všichni pravidelnější uživatelé jeho káry určitě znají - můj krycí název je „hluchá pankačka“ – jinak imperial leather. Po cestě bereme útokem dvě benzínky  a nakupujeme oblíbený drogy - pivo, kafe, cigára, bagety, energy drinky – podle toho, co kdo rád.

Do Břeclavi jsme dorazili pár minut po osmý, klub Piksla jsme minuli jen jednou – takže pohoda. Zdravíme se Jožkou ze SYIH a s gangsterama z Festa Desperato. Nataháme dovnitř cajk, a začínáme žíznivě zevlovat u baru. Jožka má trošku obavy, kolik dorazí lidí. Dáváme nějaký pivo a  těstoviny od Uhrovic rodiny – dochucoval Jožka,  takže zasvěcený už ví, že to znamená permanentní žízeň.

Kolem desátý se začíná – hraje Risposta, nejsem zrovna odborník na Skandinávii, ale bavil jsem se. Byl jsem zvědavej na Vápna (jinak Festa Desperato, Basto), kterýho znám jen za škopkama a kterej v Risposta zpívá. Nevím, čím to je ale u spousty českejch kapel tohohle ražení mi chybí v muzice ta dravost a koule. To se ale těchhle pánů netýká. V tomhle případě fungovaly cirkulárky, až na nějaký drobný úlety bezchybně. Z Vápna vypadávaj zvuky, který byste od něj při jeho figuře fakt nečekali. Nasraná kytara značky Galaxis krájí ušní bubínky trošku podbarvená basovejma tónama, vzadu tepaj bicí v klasickým severským rytmu. Všechno má ten správnej bordelovej zvuk, ale ne na úkor srozumitelnosti. Celkovej  první dojem  – ostrý - hudebně, zvukově i vizuálně. Bodejť by ne - jsou z Přísnotic.

„Dobrý večer, k tanci a poslechu zahraje skupina Svině!“ Je fakt, že začínat první song slovama „zapomněli jsme vás pověsit a teď to tady máme“ je tak nehorázná provokace, že blednu závistí, pokaždý, když to slyším. Namíchejte Minor Threat a pár dalších uřvanejch kapel 80. let s Telexem a dostanete Svině! seřvou všechny a všechno od vodňanskýho starosty, přes debaty na czechcoru,  až po lidi, co jsou líný pěstovat si vlastní trávu. Václav na postu zpěváka gestikuluje,  koulí očima  a  vůbec vytváří nejrůznější figury – nejvíc asi připomíná Koňýka ze Zóny A v totalitním klipu z Trainglu. Od bicích ještě každou chvíli sekunduje se svým řevem Brožík, Radek s kytarou dělá metalový pózy, bruder Karel rozjíždí svoje kytarový„sonický bouře“, Filip s basou dělá drsný xichty  a poskakuje seč mu síly a zbejvající prostor stačí. Za chvíli se objevujou první plavci na rukách a za další chvíli je mezi nima už i Václav a nakonec i Radek, kterej dohrává poslední písničky v mosh pitu.

Mám trochu strach, abysme s Dezinfekcí ještě někoho zajímali. Ale po pár tónech je jasný, že si na nezájem stěžovat nebudeme. Jestli chcete vidět jak se dělá mosh ve zhruba 20ti lidech, tak aby z kapely vytřískali úplně všechno, zajeďte si do Piksly. Řvu jako o život, chlístaj ze mě čůrky potu, basa má přesně ten správnej zvuk, karel pouští svůj kytarovej výplach do dvou beden - drtí zbytek slyšících a flaška buší do bicích punkhardcorovou morseovku. Užíváme si to - tři zpocený hovada a  kobercovej nálet jak má bejt. Kdyby se mně někdo zeptal, proč vlastně vůbec ten kravál pořád dělám, tak kvůli momentům jako je tenhle. Lidi jsou chvíli nahoře, chvíli dole, chvíli na pódiu, ruce, skoky, zdvihačky – nestíhám. V půlce setu začínaj pršet trička a to i od přítomných dam. Po chvíli se utvoří skupinka nudistů – no, samý chlapi. Šílenství pod pódiem neustává, hrajeme 2 nebo 3 přídavky – dostali nás jsme úplně mrtvý.

Celková bilance slovy maestra Brožíka: „27 platících , z toho 20 jich bylo v kotli, 15 do půl těla a pět úplně nahatejch.“

Po koncertě následuje rekonvalescence na baru, po pár pivech se zvedáme a vyrážíme na afterparty k Jožkovi. Naše cesta se bohužel neobejde bez asistence místní policie – doprava pasažérů nákupním vozíkem firmy Billa není asi v Břeclavi standardní záležitostí nebo co – vozík se musí vrátit. U Jožky testujeme pomazánku, dojídáme těstoviny a máme dopít zbytek vína – prej 16 litrů! Každopádně nevim jak to dopadlo – dal jsem si 3 nebo 4 sklenky červenýho, pokecal si a šel spát.

Ráno pleníme zbytky zásob rodiny Uhrů. Dojdeme nakoupit nějaký jídlo na cestu, vyzvedneme v klubu cajk a vyrážíme do Blavy.

 

Čtvrtek 17.11.

Dobejvání atomovýho krytu aneb zajištěný učitel

Do Bratislavy přijíždíme nezvykle brzo, jestě je vidět. Sub Club jsme našli docela rychle – most SNP a hrad jsou dobrý orientační body. Nejdřív plánujeme výlet do restaurace na pilíři mostu SNP, ale od místních se dozvídáme, že je to nejdražší restaurace v Blavě a že jen výtah nahoru stojí 50 SK na osobu. Zůstáváme dole. Před klubem a v klubu zjišťujeme, že jde vlastně o protiatomovej kryt, se strašně dlouhejma chodbama, masivníma vchodovejma dveřma atd. Uvnitř velikej sál pro cca 500 lidí, velkej bar no a na baru plzeň - flaška za 40 SK. Z různě proškrtanýho programu se dozvíme, že nepřijedou nejen El Paso ale i Red Insect. Takže to máme celý na hrbu my. Máme obavy kolik asi tak lidí může přijít a jak to bude v tak velkým prostoru vypadat. Dáváme první piva a čekáme na Kuba (Adacta), kterej doráží spolu s Hulem (Davovka) asi v půl sedmý. Bohužel potvrzujou naše obavy, že se žádnej zázrak konat nebude a lidí asi moc nepřijde, protože místní policajti, všechny prohledávaj a buzerujou. Důvodem je nedávnej útok fašounů, kterej jeden kluk bohužel nepřežil. Policajti tak pro jistotu kontrolujou oba „extrémistický protipóly“, což pro nás jednoduše znamenalo, že spousta lidí, který by normálně dorazili, nejspíš nepřijde. Z našich známejch dorazil aspoň Jano se svojí slečnou, ale nevim jestli toho nakonec nelitoval. Děláme zvukovku, baštíme pizzu, cucáme drahý pivo a čekáme na lidi – klasika. Párkrát jsem se byl podívat venku – na parkovišti před klubem je  5 policajtskejch kár a všichni co jdou na koncert si povinně dávaj oblíbený strečinkový cvičení - „ruce na kapotu a nohy od sebe!“

Nakonec přišlo kolem 40 lidí. První jdou na věc Svině! lidi nejdřív mezi písničkama tleskaj a po chvíli začínají hejbat, ale v tak velkým prostoru to prostě nemá tu správnou atmosféru - intimčo malýho klubu, je prostě nenahraditelný. Zvukově to, i přes zvukařovu velikou snahu, není taky nic extra, takže všechno musí zachránit „jen“ nasazení kapely. Svině! odmastí svejch „20 minut slávy“ a nastupujeme my.

Situace se vyvíjí obdobně, lidi tleskaj, některý tancujou, občas dokonce pořvávaj kusy refrénu atd. Normálně by to byl pohodovej koncert, ale já byl namlsanej z Břeclavi. Napereme do lidí pár prvních věcí a je jasný, že situace se zvukem je bídná nejen pod pódiem ale i na něm. Je vidět, že některý lidi naše věci znají, i poslední desku, což mi náladu trochu vylepšuje. Asi v půlce setu vybíhá nahoru Brožík, ať trochu ubereme kytary, že se to dole hrozně mlátí. Ubereme kytary, dohrajeme set snad s trochu lepším zvukem a  slezeme dolů. Každopádně děkuju těm odvážlivcům, který dorazili, i přesto, že se museli nechat ochmatat od policajtů.

Před barem už probíhá družba s místníma punx, který se před časem ukázali taky v Brožíkově vodňanský hospodě Pohoda. Kluci kupujou CD a placky. Dáváme nějaký piva a jsme od místních zvaný na kořalky, teda při těch cenách to byli fakt odvážný kluci J . Po chvíli se část výpravy zvedá, že si jde zakouřit. Asi po deseti minutách nám, co se radši věnujeme baru, sdělují novinu „že jsme bez kytaráka“. Radka čapli s jointem v puse. Podobně dopadl i náš kámoš Jano. Chvíli se před barem rozvíjí debata na téma, co je v souvislosti s trávou běžný v Čechách a co na Slovensku. Nakonec se sebereme a až na Brožíka, kterej řekl, že bude spát v autě a počká na Radka. Jdeme ke Kubovi domu , kde dopíjíme zbytek Golden Havana Club. My jdeme spát a Janova slečna na bus. Ráno se dozvídáme, že Radka pustili kolem 5tý ráno. Později přímo od něj, že reakcí na to, že je středoškolskej učitel, bylo, že mu policajti začali vykat. Příjíždí Brožík s Radkem a vyrážíme na pěší túru po pamětihodnostech Blavy. Nakonec je z toho promrzlý postávání s lahváčem Topvaru v ruce u stánku s falafelem. Po „snídani“ jdeme skrz centrum, ale je taková zima, že radši zapadneme do hospody. Objednáváme si pivo - jak je později zjištěno Starobrno, za těžko uvěřitelnejch 45 SK - což je zjištěno příliš pozdě. Kecáme s Kubem o kapelách ze Slovenska, současnejch i už historickejch a asi po hodině jdeme pro auto. V klubu nakládáme cajk, pár nejmenovaných jedinců se průběžně věnuje hledání jointů, který v noci odhodili lidi, který šacovali policajti. Našli jednoho jointa a měli radost.

 

Pátek 18.11.

Pol deci frnčálice, mentální separé a informační embargo

Po 5 a půl hodinách jízdy dorážíme do Spišský Nový Vsi (SNV), kde už leží sníh. Klub Semafor je kousek od nádraží, ale je tak dobře schovanej, že musíme volat Škulovi, kterej má koncert na triku, aby nás dovedl. Dozvídáme se, že ve stejnej den, kdy hrajeme v Bardejově – náš další koncert,  hrajou ve Svidníku Konflikt, takže se nad tím kolik přijde lidí visí otazník. Karel se trochu pohoršuje nad velikostí loga Sviní! a Dezinfekce na plakátě, Brožík tvrdí, že jsou to určitě ofocený nášivky - až si dezinfekce udělá větší nášivky bude mít v SNV větší logo i na plakátě J. Klub Semafor to je bar uvnitř dvora a sál, kterej je v patře. Na sále je děsný vedro a Šariš za 21 SK, dole na baru totéž + borovička půl deci za 16 SK. Hádejte, co pili místní? Hádáte správně.

Nataháme dovnitř cajk. Budova má dost specifický elektrický vedení, jak se dozvídáme od zvukaře a kytaristy, takže je třeba respektovat do který zásuvky nacpat silnější aparát, aby se nevyhodily jističe. Nakonec někdo přinesl prodlužovačku a bylo všechno vyřešený.

Flákám se po sále, venku na dvoře, moc se mi nechce do baru – panáková smršť před vystoupením mi zrovna neprospívá. Na dvoře narážím na Marka, kterej nám dělal před lety koncert v SNV na Podskale. Chvilku kecáme, pak jde pro chleba, salát a pomazánku, aby pankáči z Čech nechcípli hlady. Když přijde chce mne odtáhnout na „pol deci“ ale nechávám se ukecat jen na pivo. Dojednávám s ním spaní u něj doma – původně jsme měli jet ze SNV do Bardejova v noci po koncertě, ale nikomu se to nejevilo jako dobrej nápad.

Jako první hraje místní trashcore Scorbut se zpěvačkou. Na začátku je to hodně rozpačitý, hlavně zvuk, kterej se kytarák snaží vylepšit během písničky. Nakonec se to nějak za pomoci dalších „takyodborníků“ nějak srovná a ve finále to zní docela dobře – role první kapely je skoro vždycky nevděčná, ale existujou i výjimky. Některý místní jsou docela v transu, jednak díky borovičce, ale zčásti asi taky z toho, že jejich kámoši a jedna kámoška jsou „slavný“.

Sál se trochu víc zaplňuje a svině! startujou na druhý pozici. Jako vždycky začínaj klasicky rychlejma vejpalama – takže reakce je okamžitá – pogo a pěsti ve vzduchu. Kapelu to nakopne, takže následujou skoky, kytarový pózy a úměrně se zvyšuje intenzita Václavova i Brožíkova řevu, prostě hukot jak má bejt, kterej bych v těchhle podmínkách asi nečekal. Začínám tušit, že dnešní koncert nebude žádná zívačka, ale pěknej rachot. Nadšenej řev po každý další písničce sviní! mne jen utvrzuje. Nechtěj je pustit z pódia.

Když dohrajou svině vylejzáme na póďák, že bysme jako začli, ale lidi jdou pryč ze sálu. Sakra, že by ten Karel s tim logem na plakátě měl pravdu? Ne, to jen na sále došlo pivo – tak to je průser! Dáváme zvukovku a krátce po ní je už zase všechno v lati, dokonce přicházej i další lidi z baru dole (přestalo se platit vstupný) – teda aspoň ty, co jsou schopný vylézt po schodech. První písnička je ještě jakž takž v klidu, pak nastává nekončící bugr a pogo. Karel předvádí metalovou hvězdu s nohou na odposlechu,  nenechám se zahanbit a dohrávám písničku v kleče. Sranda. Radek si dává stage diving, údajně dopadl na samý paroháče pochroumal si žebra, jak tvrdil po koncertě. Krátce jedním slovem – mazec. Místní pogeři jsou opravdu neúnavný, nakonec jde o klasickej  souboj, kdo odpadne dřív – a na Slovensku se nevzdávaj snadno. Dáme nějaký přídavky a pak? No, pak se jde pít.

Dole na baru je mi jasný, že teď se už obávaný „pol deci“ nevyhnu. Pije se tu frnčálica - speciální místní drink – do půl decky nalijete tak půl cenťáku karpatskej horkej a dolijete - no, čím jiným než borovičkou. Chtěl jsem se držet pravidla „třikrát a dost“ – opravdu, ale… Z jukeboxu řve nějakej starej heváč a to je fakt nebezpečný, pak to přešaltujeme na Beastie Boys předvádíme oldschool rap komando, finále ale patří songu „Pravda víťazí“ od Tublatanky. Jsme ve stavu, kterej Václav trefně nazývá mentální séparé – „nejdřív si myslím, že jsem v tom sám, ale nakonec se tam stejně sejdeme všichni“. Na kamarády je prostě spoleh. Na zbytek večera bylo uvaleno informační embargo. Zbejvá jen dodat, že k Markovi nakonec nešel spát nikdo a Marek spal s náma na sále.

 

Sobota 19.11.

Masakr v podzemí

Ráno se probouzím s pocitem v ústech zn. „borový zaváněl háj“. Jak koukám okolo sebe nedopadl jsem ještě nejhůř. Nejvíc se mi vryl do paměti obrázek, jak Flaška spí s hlavou v papundeklový krabici, kterou tak přeměnil na chrápací reproduktor. Slejzáme dolů do baru a dáváme vyprošťovací drink. Barmanka nám s úsměvem sdělí, že spala tak půl hodiny. Každopádně je to žena na pravým místě a patří jí dík za to,  že napojila žíznící a ještě nám dala celej cesťák, i když se nevybralo dost peněz.. Nakládáme cajk a naše dva slovenský průvodce – oba jsou na tom podobně jako my,  a vyrážíme na Bardejov. Cestou se stavujeme v Levoči. Chceme se kouknout na dřevěnej oltář – fakt jen kouknout – ne znesvětit, ale je zavřeno a i jinak je vstup docela velkej na naše skromný poměry. Na odpustky je stejně brzo, ještě před sebou máme jeden koncert. Za Levočou radši utrácíme prachy za ovčí sýr. V Bardejove zastavujeme před sídlištěm a voláme Filovi, dělá barmana v klubu K2, kde večer hrajeme a navíc je to i náš pan domácí pro tento den. Obdivuju místní plechový garáže – vypadaji jak veliký ulity obrovskejch šneků nebo krunýře pásovců – jedna ulita má cedulku 007. Vyhrabeme se nahoru do bytu a dáváme spánek. Teda nejdřív čumíme na nějaký nu metalový klipy a baštíme připravený dobroty. Pak přepínáme na film Taxi, taxi, ze kterýho už ale vidim jen útržky. Kolem pátý začíná mít Brožík žízeň a soustavným terorem, se snaží přimět zbytek zájezdu, aby šli na pivo. Po nějaký době se mu to daří.

Klub K2 je přesně takovej jak si ho pamatuju z turné s Gride a SYIH. Sklepní prostor nedaleko náměstí s nóbl barem a fakt hustým sálem – na zemi udupaná hlína, kolem kamenný zdi, klenutej strop z cihel – prostředí jak z klasickýho hororu. Nanosíme dovnitř aparát a jdeme na bar. Na uvítanou vybírám z jukeboxu „piču o mne vieš“ od Kontrafakt a „ace of spades“ od Motörhead. Doráží kapela Gatě ze Svidníka, nosíme další cajk. Klub se pomalu začíná plnit. Zdravim s Ferem, u kterýho jsme s Gride spali, s Jankem Škriabem, co zrovna přijel z fachy z Liberce, a s klukama z Hippie Killer, který měli původně hrát v Bardejově i v SNV, ale kvůli bubeníkovi nemohli zahrát ani na jedný akci. Rozbalujou se distra - lidí je dost.

Gatě hrajou první – ještě před koncertem oznamujou, že nejsou komplet, že chybí druhej bubeník a klávesista. Jsem zvědavej, co to proboha bude…no a málem mne to posadí na prdel – nejdřív basa – stejnej zvuk jak Nomeansno, na který jsem zatíženej. Hudebně instrumentální záležitost - mix Nomeansno, P.S. na „battle for the elevator“ a Primus jak se vyjádřil pan bratr. No prostě vůbec bych to nečekal, parádní jízda. Jsem zvědavej jak to asi vypadá, když jsou komplet – po koncertě dostáváme CD.

O sviních! toho bohužel nemůžu moc říct, protože jsem zaskakoval za Brožíka v distru. Z toho, co se dalo v místnosti vedle odposlechnout - nasazení 120%, a podle řevu obecenstva a vzhledem k tomu, jak přisli zpocený to asi musel bejt fakt námrd.

„Takže dobrý večer - Dezinfekce!“ Jdeme na to…úvod jako tradičně „co bys dělal na mým místě“ pomalá předehra a pak to začne. Sklepní sál je skoro narvanej, vepředu moshujou snad úplně všichni.  Zapomínám na únavu. Drtíme to asi pěkně rychle, Václav i Flaška to po koncertě potvrzujou. Přežít v prvních řadách musí bejt asi dost problém. To co se odehrávalo den předtím v SNV bylo jen takový zahřívací kolo – vítejte v předpeklí. Musím se s mikrofonem stáhnout kousek dál, jinak bych přišel o zuby.  Po každý písničce řev, kterej vás vyhecuje dát do tý další ještě víc energie.  Brožík vycvaká snad celej film. Na podiu se mnou paří chlápek v triku Moonspell, mlátí palicí tak usilovně, že mi při zpěvu lítaj jeho vlasy do huby. Všechno se mi slejvá dohromady, všude ruce, nohy – lidi v pohybu, když končíme jsem fakt hodně ochraptělej, totálně zpocenej – úplně vyždímanej. Nejlepší nakonec - tak to má bejt!

Po koncertě se chvilku „hřejeme v odlesku vlastní slávy“ nalejeme do sebe pár drinků, ale žádná velká afterparty se nekoná - sbalíme bistro a jdeme spát. Ráno v 9  vstáváme, pak jedeme do klubu naložit cajk a vyrážíme domů. Cestou se stavíme pro ovčí sejra před Levočou, pro benzín v Bytči a na večeři v Říčanech u Brna, kde pokecáme s mistrem Papagájem. Díky našim již tradičně překvapeným silničářům (v zimě padá sníh?!) jsme v jedenáct ve Vodňanech a o půlnoci doma.

 

Závěrem:

Dohromady najeto kolem 1600 km.

Otestované nápoje: Gambrinus, Plzeň, Holba, Bernard, Topvar, Starobrno, Šariš, červený víno, kořalky průsvitný i barevný.  

Díky a pozdravy patří určitě těmhle lidem – bez nich by to prostě nešlo. Takže...Břeclav – Jožka  Hell, Věrka, Míra Kokavec, Risposta crew a další; Bratislava – Kubo, osazenstvo Sub Clubu + všichni , co přišli; Spišská Nová Ves – Majka, Marek, Škulo, Scorbut crew a další; Bardejov – Filo, Škulo, Fero, Gatě crew a další

Jak to vidí Karel Gott a.k.a. Pufffy...
Sestava tour:
Dezinfekce
Pufffy (kytara, vokál, halfdriver)

Maxeek (basa, hlavní vokál)

Fla-ska (bicí)

 

Svině!
Brožík (bicí, vokál, halfdriver, ředitel všehomíra)

Václav (hlavní vokál)

Filip (basa)

Radek (kytara)

+ Pufffy (kytara II) - trvale svinsky hostující

 

Na tohle tour jsme se těšili jako vždycky, když někam razíme na delší dobu a zvlášť, když jedou společně Svině! a Dezinfekce a ještě navíc, když jedeme na Slovensko. Představa borovičkových smrští jednu část výpravy uváděla do příjemnýho očekávání a druhou včetně mě naopak do stavu velkých obav z žaludečních neuróz. No co, povídám si, zkrátka ten utrejch do sebe nebudu lít.

   Takže všechno začalo ve středu kolem půl třetí, kdy jsem vymáznul z práce a šel ještě do centra města koupit struny na basu a kytaru a nějaký náhradní fusekle, páč jsem měl všechny špinavý. Moje oblíbený struny neměli, na basu taky ne, takže jsem musel koupit jiný, samozřejmě dražší, no co, s fuseklema to vyšlo trochu líp. Pak odjezd k Flaškovi, kde jsem ještě chvíli čekal až dobalí, pak odjezd k Maxeekovi do práce a hurá do Vodňan za zbytkem výpravy. Přijeli jsme s mírným, asi čtvrthodinovým zpožděním, což je u nás neobvykle úctyhodnej výkon, u rokáče komplet sestava Sviní! bez Radka, kterýho vyzvedáváme přímo z práce. No a pak už směr Tábor - Pelhřimov - Brno - Břeclav-tam je náš první koncert.

   Přijeli jsme cca před osmou a zaparkovali kousek od klubu Pixla, kde se mělo hrát. Vešli jsme dovnitř a tam už nás očekával Jožka ze See You In Hell, kterej převzal záštitu nad břeclavskou párty. Nanosili jsme cajk dovnitř, najedli se super papání od Věrky a Jožky a čekali, jestli ještě dovalí nějaký lidi, páč v bedně šel barážovej fotbalovej zápas. Hrát se začalo cca před desátou a první valila relativně nová a dost mladá kapela Risposta z Přísnotic, kde zpívá Vápno z Festa Desperato a Basto a bubnuje kytarista z Basto, ostatní kluky jsem neznal. Jak už bejvá v těchto končinách zvykem valili raw crust punk as fuck a myslim, že ho valili fakt dobře. V klubu se nakonec sešlo okolo třiceti lidí, což není moc, ale jak jsme pozdějc zjistili i v takovým množství se dá udělat kurva dobrá atmosféra - mosh, nošení na rukou apod. Takže Risposta respekt J.

   Další nastoupili Svině!, kde taky hraju, parádní set, punk námrd, lidi se fakt bavili, nakonec si i kytarista Radek zaplul i s kytarou nad hlavama diváků, no paráda.

   Jako poslední vylízáme na pódium s Dezinfekcí, myslel jsem že když zůstane zábava na stejný úrovni bude to super, ale šlo se ještě dál. Po pár válech byly pod pódiem holky nahoře jenom v podprsenkách a chlapi šli úplne do naha. Takže mosh pit jak na nudistický pláži. Tohle obdivuju, když vidim ty fotky z různejch koncertů, kde chlapi paří nahý, já bych do toho fakt nešel. Jednak jsem stydlivej a jednak bych se bál, že přijdu k úrazu. Dávali jsme ňákej ten bonus přídavek. Dohrálo se, obleklo se, vydechlo se a začalo se chlastat - tohle radši popisovat nebudu.

   Ani nevim v kolik jsme se vypotáceli z klubu a nabrali směr byt Jožky a Věrky, kde se mělo spát. Cestou měl Paaya Festa ještě pokec s fízlama, jelikož si u Billy pučil nákupní vozík a vezl na něm svojí ženskou po chodníku, což se bengům kupodivu nelíbilo, takže musel vozík vrátit zpátky.

   U Jožky a Věrky se potom pařilo až do rána - tam je to takovej národní zvyk, takže se pilo víno, kořalka a kouřila fajfka. Usnul jsem definitivně asi kolem šestý.

   Ráno (teda spíš dopoledne) probuzení s permoníkem v palici, ale hned se to napravovalo vínkem. Navíc nám Jožka ráno vylepšil hudebním zážitkem v podobě nahrávky písecký black metalový kapely Astral, název známe (dokonce jsme s nima s Dezinfekcí kdysi dávno hráli), ale jejich nahrávku nikdo z nás nikdy neslyšel a Jožka jí dostal od písecký fast core grupy Lahar. Poslouchal se jenom první vál, kterej byl prej nejlepší a nejvtipnější a opravdu to byla velká prdel. Chlapíci z kazety valili bububu music a zpěvák ve skladbě košatě líčil, co provede na oltáři nevinný dívence a dál o tom jak má anatomicky tvarovaný přirození, zkrátka že čubka bude ležet na oltáři a on jí svým čurákem ve tvaru kříže ukáže zač je toho loket. Za chvíli se všichni řehtali až nám vyhrkly slzy a tenhle popěvek nás provázel celej zbytek cesty. Václav si ustlal na dvoře u bazénu a záhy jsme se dozvěděli, že k tomu měl pádnej důvod, páč se mu prej neudělalo dobře a tak potřeboval ventilovat a vypustit přebytečnej obsah žaludku. Prováleli a propopíjeli jsme se až ke druhý hodině odpoledne, kdy byl domluvenej sraz s barmanem z klubu, aby nám otevřel a mohl se naházet cajk do auta. Takže jsme se rozloučili s Jožkou a Věrkou, který se o nás starali jako o šejky, dorazili do klubu, naházeli apec do dodávky, nakoupili žrádlo a pití v krámu a pak valili směr Bratislava. Na hranicích pohoda, takže v Blavě jsme byli cca v pět a klub, kterej se jmenuje Sub club jsme našli celkem rychle. Je to bejvalej protiatomovej kryt a je to fakt rozsáhlej komplex ve skále pod bratislavským hradem.

   Bylo domluveno, že se sejdeme s pořadatelem, což byl Kubo (ex bubeník Davový Psychózy a nynější bubeník Adacta), v půl sedmý v klubu. Dorazil asi kolem sedmý ještě s Marcelem z Davovky, kterej nám pučoval ten večer kytarovej box. Přišel s tim, že se mu nechtělo vařit a tak nám každýmu objednal pizzu.

   Nazvučili jsme aparáty (mimochodem zvuk nic moc, na takovej klub a se zvukařem bylo chvílema dost těžký pořízení) a kolem půl desátý se začínalo hrát. Měli tu s náma hrát ještě Red Insect a El Paso z Čech, ale ani jedna kapela nepřijela, takže jenom dva spolky. Kámen úrazu byla návštěvnost, která byla sice větší než v Břeclavi, ale klub byl asi tak pětkrát rozsáhlejší. No co se dalo dělat.

   První začali valit Svině!. Lidí sice pomálu, ale pařili a to je hlavní. Klasickej svinskej! set kolem půl hodiny. Diváci se bavili, tancovali, takže v pohodě. Pak nastoupila Dezinfekce. O tomhle setu by se dalo říct vlastně to samý jako o setu Sviní!, takže taky v pohodě, akorát o pár minut delší, ještě se nakonec musel dát přídavek.

   V klubu bylo kurevsky draho, 800,- Sk, který jsme měli gratis na baru byly v mžiku v řiti, takže pěkně za svoje. Přišla řada na podpálení jointa, takže jsme se odebrali ven, vevnitř byl zákaz kouření trávy. Tam stálo pár punks, popíjeli a kouřili. Najednou přitáhli policajti, který tam už předtim vočumovali a začali nás kontrolovat a prohledávat. Nakonec odvezli tři lidi včetně Radka, u kterýho našli jednoho jointa a našeho kamaráda Jana z Bratislavy, kterej měl podobnej problém. Před nedávnem totiž v Bratislavě náckové pobodali tři lidi a jeden z nich to nepřežil, takže policajti přitvrdili a kontrolujou a kontrolujou, obzvlášť, když někdo vypadá nápadnějc než ostatní. Nakonec Radek dorazil zpátky ke klubu kolem půl šestý, po pár hodinách na policejní stanici, a spal s Brožíkem v dodávce. My ostatní jsme s Kubem odtáhli k němu do bytu, kde jsme mu vypili zbytek moc dobrýho rumu, dali si trochu travky a nakonec zalehli.

   Ráno jsme posnídali, za chvíli dorazil Brožík a Radek i s autem a šlo se do města na pivo. Vždycky jsem Bratislavou akorát projížděl, ale vevnitř ve městě jsem ještě nikdy nebyl. Kubo nás vzal do starýho města a my jsme koukali, že je to tam fakt docela pěkný. V půl druhý byl domluvenej sraz v klubu, naložili jsme s Kubem pučenou kytarovou bednu a odvezli jí do zkušebny, kde zkouší Davovka, Adacta a Švablast. Pak jsem ho odvezl zpátky domu a jel znova do klubu, kde čekal zbytek výpravy. Naložili jsme aparát a vyrazili směr Spišská Nová Ves. Řidič jsem byl tentokrát já, ale vůbec mi to nevadilo. Ve Spišský už jsme s Dezinfekcí hráli, v takovým hrubým squatu a bylo to fajn, tak jsme očekávali, jaký to bude v klubu Semafor.

   Dorazili jsme včas, mohlo bejt tak cca třičtvrtě na osm, všude mrdy sněhu, kluci pořadatelé nás vyzvedli u nádraží, klub byl o kousíček vedle. Byl to nějakej objekt, co patřil železnici, klub celkem příjemnej, bylo tam teplíčko a nakonec i zvuk byl ucházející, v  porovnání s profi klubem v Blavě mi to vycházelo možná i o něco líp, když vemu v potaz aparát, kterej tam zvukař měl, tak vlastně byl zvuk o dost lepší. Tenhle večer s náma hrála ještě místní kapela Scorbut. Byl sem zvědavej, co to bude zač. Původně s náma na tomhle a dalším koncertě měla hrát kapela Hippie Killer, ale nakonec nehráli ani na jednom, nevim z jakýho důvodu, nu což. V druhým objektu vedle klubu byla hospoda, kde bylo celkem narváno, tak jsme si říkali, že až se začne hrát, přesune se osazenstvo do sálu, což se nakonec vyplnilo. Vzadu v klubu se točilo pivo stejný značky, za stejnou cenu jako v hospodě, takže nebylo co řešit. Předtim než se začalo hrát, vyrazili jsme ještě ven, dát si jednoho jointa, kterýho jsme našli ráno v Bratislavě před klubem. Nám bohužel díky Radkovo policejní párty nezbylo nic.

   Zhruba v půl desátý začala první kapela. No ze začátku mi to přišlo dost mizerný, ale zhruba od druhý poloviny setu to bylo docela v pohodě. Byl to takovej mix punku, metalu, crustu a hard core s ženským vokálem, kterýmu občas vypomáhal ještě jeden vokál od kytaristy. Celkovej dojem slušnej, akorát nás s Radkem docela vytáčel chlapík, zvukařovo kámoš (oficiální zvukař zrovna hrál na kytaru v kapele), kterej každou minutu chodil k aparátu a kroutil s čudlíkama. Bylo by to ok, kdyby zvuk po každý jeho návštěvě nešel víc a víc do hajzlu. Nakonec mu Radek dal jasně najevo, že ho dost sere, když se pořád hrabe v jeho kytarovým zesilovači a chlapec dal konečně pokoj.

   Druhý Svině!. Dobrej set. Hrál sem na pučený kombo, jelikož druhej kytarovej box nebyl k dispozici. Bylo to hodně starý éro, ale nakonec sem si nedal ani efekt, jenom sem kombo přebudil a vyloudil tim zvuk ala Hives nebo Randy, takže nevim na co kupovat drahý cajky od Fendera, když to jde vyrvat i z aparátu za pár šupu, he he. Koncert nás moc bavil a myslim, že lidi taky. Nakonec se jich sešlo odhadem kolem padesáti kousků, ale kolik jich platilo fakt nevim.

   Poslední hrála Dezinfekce. Ještě než jsme začli hrát, zjistil sem, že chlapík, kterej na sále točil pivo je pryč, došel hnací plyn do chlaďáku a nikdo se k tomu nemá. Začal jsem mít obavy, aby tam na nás vůbec někdo zůstal, protože na sucho se paří hodně špatne, ale moje obavy se naštěstí nenaplnily. Lidi zůstali a zvěřili o sto šest.

Do mosh pitu se zapojil i Václav a Radek, kterej si dal dokonce skok z pódia.

Přede mě se na chvíli usídlil jakejsi pačesatej chlapík a rozjel řádnej vrtulník, když jsem se naklonil k mikrofonu, zachrochtal si svorně se mnou a byl spokojenej. Takže opět povedená párty. No a afterpárty se taky celkem povedla.

   Naložili jsme aparát do dodávky a směle vpadli do hospody. Lidem se vystoupení obou českých spolků líbilo, takže netrvalo dlouho a vypadali jsme jak banda špatne cvičenejch šimpanzu. Párty nabírala na síle, vrcholem bylo, když se z jukeboxu ozvala Pravda víťazí od Tublatanky. V ten moment to v hospodě vypadalo jak při soudružský družbě na mezinárodní schůzce s hladinou alkoholu nad tři promile za bejvalýho režimu. K ránu naše grupa začala pozvolna odpadat, až jsem nakonec zůstal u baru sám a po dopití piva a zjištění, že je půl šestý ráno jsem usoudil, že si asi taky hajnu. A hajnul. Spali jsme na sále přímo na pódiu, protože jsme se v tý zimě nechtěli táhnout domu k Markovi, kterej dělal koncert Dezinfekci tenkrát v tom squatu a nabídl se, že u něj můžeme přespat. Původně jsme totiž měli po koncertě jet rovnou do Bardejova a popravdě se nám do toho vůbec nechtělo a už na začátku tour jsme se domluvili, že jestli to bude možný, přespíme ve Spišský. Chrabrý Marek ovšem nelenil a držel s náma krok na baru a myslim, že ve finále nás ještě o několik desetin promile hrdě předstihnul, takže představa cesty k němu nás dost děsila. Takže nám nakonec slečna barmanka otevřela klub a mi jsme nikam  nemuseli chodit, za což jí patří velký díky.

   Ráno opět probuzení na úrovni. Tlačil mě močák a tak jsem se vyhrabal ze spacáku, kouknul jsem na místo, kde když sem šel spát spokojeně chrápal Flaška, a on nikde. Přešel jsem celej sál a najednou vidim nějaký tělo ležící na zemi s hlavou strčenou v krabici. Byl to spící Flaška, ale fakt netušim, co tim sledoval. Nechal jsem ho tak, vypadal celkem spokojeně. Dal jsem si ještě lehkýho šlofíka. Postupně jsme se začali probouzet, dali jsme nějaký papu, který nám tam už večer přinesli kluci pořadatelé a pak nám slečna barmanka, která byla s náma do rána v sále, nabídla, že nám udělá kafáky v hospodě, takže jsme to velice přivítali. V hospodě jsme se zdrželi asi hodinu a půl, proběhli ještě nějaký travařský družby a pak už jsme vyrazili směr Levoča - Prešov - Bardejov.

   Dali jsme zastávku v Levoči, chvíli obdivovali krásu města a před výstavním kostelem pořizovali společný fota s písničkou od Astralu na rtech. Pak už jenom přesun do Bardejova, řídil jsem opět já, ale bylo to celkem blízko. V Bardejově jsme byli dost brzo, takže po tom co nás vyzvedl Filo, u kterýho jsme vegetili na bytě, dali jsme relax u televize. Filo nám sdělil, že neví kolik dorazí na koncert lidí, protože ve Svidníku, což je asi 35 km od Bardejova, hrajou zrovna dneska Konflikt, který jsou hodně populární a chodí na ně mraky lidí, to můžu potvrdit, jelikož Konflikt známe a už jsme s nima taky hráli. Takže jsem protočil panenky při vidině hrubýho prodělku, ale co se dalo dělat. Potom jsme dali papu (mimochodem opět squělý) a kolem šestý už jsme byli v klubu K2, kde se ten večer hrálo a kde Filo dělá na baru. Já a Maxeek už jsme věděli, jak to tam vypadá, protože už jsme tam vrzali v květnu na Gride a See You In Hell tour. Je to fakt parádní prostor v suterénu starýho baráku, takže samá klenba a sál tak pro zhruba 100 lidí.

   Na tomhle koncertě s náma ještě hrála kapela Gatě jako první, tak jsem byl opět zvědavej, co to bude zač. Usídlili jsme se s Brožíkem a Radkem na baru, kde jsme měli asi 500,- Sk gratis, takže zhruba za hodinu opět za svý. Klub se pomalu začínal plnit lidma a my jsme začali bejt klidnější, že to asi takovej průser s návštěvností zas nebude. Dorazil i náš kamarád Janko z Bardejova, kterej pracuje v Liberci, kde jsme se viděli asi před dvěma měsíci a známe se s nim už celkem dlouho. Nakonec byl sál plnej, nějaký lidi ještě vegetili v hospodě, protože nechtěli platit vstup a čekali, až se dostanou dovnitř zadáčo, možná se jim to na poslední kapelu podařilo, takže naše obavy se rozplynuly.

   První teda začali hrát Gatě ze Svidníka. Nečekal sem bůhví co, ale to co chlapíci předvedli mi fakt otevřelo hubu dokořán. Perfektně zahraný, výborná kytara a basa a bubeník řezník jak hovado. Navíc říkali, že jim ještě k úplnosti dva muzikanti chybí. Hudebně se kluci pohybovali někde mezi starýma P.S. na desce Battle of elevator a Deverovou Chybou. Fakt nášup a jízda, lidi začli pařit hned od prvních tónů. Část osazenstva Sviní! jemně utrousila, že hrát po nich bude dost svinská ostuda, ale rozhodně nebyla.

   Na set se Sviněma jsem měl pučený kombo Marshall, takže v pohodě stejně jako koncert. Lidi pařili jak o život, znali i texty, co víc si přát.  Václav se svým šíleným výrazem povlával mezi předníma řadama, no krása. Lidi chtěli ňákej ten přídavek, jenže už bohužel žádnej nebyl v zásobě. Začalo mi bejt nějak blbě po těle a bolelo mě v krku, tak jsem byl trochu nevrlej.

   Nakonec vylezla na pódium Dezinfekce. Hráli jsme svůj klasickej set, lidi zvěřili, stojany s mikrofonama lítali sem a tam, občas to bylo o zuby, Maxeekovi jeden z fans rozjel před obličejem řádnej vlasovej vrtulník (jo jo metal je tady fakt forever), kurva, říkal jsem si, že by se mi taky na mojí straně pódia jeden takovej vlasatec hodil místo větráku. Pařba byla fakt slušná, lidi chtěli další přídavky, tak jsme jich tam pár vysekli, ale oni, že ještě. To už jsme ale rezignovali, byli jsme po těch čtyřech akcích už celkem vysátý, obzvlášť já, když jsem každej den mastil ve dvou grupách a navíc jsem cítil, že mi jde hlas do háje.

   Aparát jsme mohli nechat v klubu, takže se moc nebalilo, jenom kytary se uklidili do kumbálu za bar. Ještě jsme ňákej čas popíjeli v hospodě, ale únava už byla celkem značná, takže nikdo z nás moc neprotestoval, když jsme asi ve dvě hodiny šli chrápat na byt. Tam nás čekala ještě večeře a pak už do hajan.

   Ráno jsme se začali postupně probírat a já jsem zjistil, že moje obavy se naplnily, jelikož jsem nemluvil, jenom tak sípal. Čaj nebyl, kafe nepomohlo. Posnídali jsme a s Václavem si dali malýho jointíka. Potom jsme s Filem vyrazili do klubu pro aparát, chtěli jsme vyrazit co nejdřív, čekala nás kurevsky dlouhá cesta. Aparát byl naloženej, zbejvalo se rozloučit s Filem a poděkovat mu a ostatním jeho kámošům za nocleh, jídlo, travku a vůbec za všechno. No, takže jsme vyrážěli zhruba v deset dopoledne. Cestou ještě zastávka v takovým malým krámku pro ovčí sýr (mňam). Jeli jsme přes přechod za Bytčou směrem na Rožnov p. Radhoštěm a Olomouc. Na hranicích jsme byli kolem půl třetí. Cestou z Olomouce do Brna jsme volali Papagájovi, že se stavíme v Říčanech na večeři, tak jestli zajde. V pět jsme seděli v hospodě U Krutona, jak jí mezi sebou říkáme a dávali si papu. Papagáj dorazil, kecali jsme a nakonec v půl sedmý vyrazili na cestu.

   Panoval trochu strach z počasí, protože venku celkem zdatně sněžilo. A taky že jo. Na Vysočině sněhu jak kráva, takže až do Humpolce jsme po dálnici jeli maximálně šedesátkou. Po cestě bylo celkem dost bouraček, takže radši žádnej chvat. Cesta byla fakt dlouhá, protože sníh byl pak už všude. Až u Písku se pak dalo jet trochu rychlejc.

   Do Vodňan jsme dorazili asi v půl jedenáctý, vyložili aparát do klubu, dezinfekční cajky do našeho Kadetta, rozloučili se Sviňákama a valili směr Budějce. Domu jsme přijeli asi v půl dvanáctý, celkem unavený. Chtěl jsem ještě zkouknout Majora Zemana, ale začala mi padat hlava únavou, tak jsem šel zalehnout.

   A ráno v šest budíček a vesele do háku.

 

 

   Náš velkej dík a pozdravy za tohle tour patří těmto lidem:

 

Břeclav - Jožka Hell a Věrka Hell, kapela Risposta, Paaya Festa se ženskou a všichni lidi, co s náma přenocovali u Jožky, obsluha na baru

 

Bratislava - Kubo s přítelkyní, Marcel za kytarovej box, obsluha na baru v klubu, policie za včasný zásah J

 

Spišská Nová Ves - Blabla a Blablas (pořádající), kapela Scorbut, Marek, slečna barmanka, obsluha na baru

 

Bardejov – škulo + jeho kámoš, Filo a jeho kamarádi, Fero, kapela Gatě, obsluha na baru

 

A za všechny koncerty patří náš dík lidem, který přišli podpořit jihočeský opilce a v neposlední poslední řadě děkujeme sami sobě, že jsme to přežili.

                                                                                                

 


__________________________________________________________________________  

For Mysh 325crew (Belarus) for Punk rock without borders compilation and zin May 2005

___________________________________________________________________________

 

Hello! Try to answer for some questions...

1) Why DEZINFEKCE, not DIZENTERIA or anything else?

It is not so long story... short after the birth of the band we have changed many different names (sometimes very strange ones). We want to have a stable name before the first show and DEZINFEKCE was the only one acceptable for all members of the band. We were three fresh cutted 16 or 17 yrs old punx that time (1991). Our music and line-up has changed but the name remains.

 

2)Some words,kidz, 'bout diy punk/hc scene in Czech(as I know all'a'great?)For example in Belarus we have a lot of problem with police,so in best causes,in Minsk (capital of Belarus)gig take place once a month...

...it is different city to city – there is quite strong scene in northern Bohemia and of course in Prague and Brno – generally we can say in every bigger city. I think the scene is well connected now in comparison with the state several years ago. Most of people active in the scene know each other and if I speak about active people it means not only musicians but all people who are able to do something. The cooperation among them (or us) is not ideal in many cases but I think we can call it a success anyway. There is lot of shows in our city (Ceske Budejovice) it is one or two shows in month, but there are also a big number of shows which take place in the villages nearby the cities. Personally I think there are a lot of shows in the Czech Republic and if you take a look at http://czechcore.cz or on http://punkmusic.cz you find a punk or HC gig almost everyday. But it should be done the line between the people who do something – and it is not so big number and people who only consume the music and who always know better what to do without any tendency to try to do anything...

 

3)What's the political situation in Czech republic? I have heard there're a lot of nazi boneheads in your area,isn't it?(in Minsk exists nazi-movement WOLVES-skinheads,so sometimes we have street fights with these stupified jerks)

...I have always thought for a lot of years that I’m living in quiet, safe and bit boring place… Last year there were three bigger nazi assaults in our city if I good remember in very short period. The first incident took place one bar on the periphery where 2 black students had to be carry away to the hospital with serious wounds, in the next one case I was eyewitness ‘cause our show was attacked by the group 10 or 15 boneheads - fortunately they were beaten up but one friend of mine was stabbed – attendant city police did absolutely nothing – but the case start to interest the state police – it’s paradox – only thanx to the wound of my friend – now (one year ago} will finally start a trial with these boneheads. Finally the third attack was again in the same pub as was the first one – a bar visitor - Canadian can’t speak Czech enough for the group of local nazis (by the way it is more than probable the same ones again) and all ends in hospital.

All these three assaults happen within one or two months. What was really funny was a speech of our mayor in the local TV – “there are no nazi attacks or racially motivated violence in our city. The city police is monitoring the situation” – The city police! – from one half bunch of former boneheads!

The number of boneheads in Czech Republic has significantly grown up in the early 90’s with bands like Orlik or Branik – very popular pro-patriotic (nazi) oi bands released on major labels – for example it was very dangerous to use underground in Prague, the boneheads were almost everywhere in bigger cities. In our city there was the most dangerous place the bus station. This situation has ended after two or three years – some of them were arrested some of them leave the nazis when came older. From this time the boneheads are more hidden but also well organized and dangerous. And one speciality at the end …Daniel Landa (former Orlik singer} became a popstar in our country – however he’s the same jerk like years ago.

 

4)What U know 'bout diy scene in Belarus,Russia?

Not as much as I want to... the first one thing I have heard about Belarusian punx was that they have to organize concerts in Poland ‘cause it is impossible to run concert in own country – I don’t know if it was truth – it is more than three years ago I think. Now everything I know is related to your website www.375crew.org and have read Belarus punk scene review in www.punkinternational.com . From the Russian punk scene I have heard about Spitfire, Distemeper and Grazhdanskaya Oborona – some people told me that they’re (or were) too patriotic - I really don’t know. It is caused by fact that I have unfortunately forgot the language – I have studied Russian for 4 years but I have finished it in 1989 – now I think it was a mistake. Now I’m able to speak, read and understand Russian only very poor.

 

5)The most amazing show,shortly describe it

I don’t know... maybe the 15th birthday show of Zemezluc band (a punk legend from Moravia from Brno)...we played instead of some band who can’t play from any reason...we weren’t on posters, we play first and we expect it won’t be something special...during our soundcheck there were about 50 persons in hall for about 500-600 people... When we started (20 min. later} the hall was quite full, after several songs first lines started pogo dancing...what was the biggest surprise was a group of maybe 50 people who sing along our lyrics with us. Of course we have played wilder and also better shows but this one I will remember ‘cause It was a great surprise at the moment I expected it at least.

 

6)What you think about sxe,veganism,militant-hardline edge?..

I think it is great idea to start first with my ownself – and in my opinion this is universal for any useful activity. Unfortunately any movement has its share of fanatics fascinated by violent phrases and clichés. For better understanding I’m a vegetarian for 12 years but I think that the militant poses of such people are the most stupid way which cannot help anything...

 

7)Many people consider LINKIN BIZKIT -hardcore;SUM 182-punk...What you think about?

Just a bunch of puppets with would-be forceful gestures ... I think (I believe) they won’t haveany chance to steal punk and HC from people who are really interested...

 

8)Some last words for people reading this zine...

Don’t care for someone who tries to dictate you what is or is not the real punk – don’t be lazy use your head and make your own punk