________________________________________________________________________
DEZINFEKCE/ SVINĚ! SLOVENSKO LISTOPAD 2005
________________________________________________________________________
Jak to vidí max33k...a
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaadddddfffffffffffffffffffff Osoby a obsazení: Svině! Brožík – bicí, řev – vedoucí
zájezdu, pilot Václav – řev Filip – basa Radek – kytara Dezinfekce Fla.ska – bicí Karel – kytara, řev –
Karel je ale stejně taky svině! Maxeek – basa, řev – vypravěč Středa 16.11. Hluchá pankačka, nudisti a
zbytek vína Z Budějovic vyrážíme kolem
třičtvrtě na čtyři – do Vodňan dorážíme o čtvrthoďky pozdějc, než bylo
původně domluveno, a Brožík si z nás dělá srandu, že se snad
jednou i naučíme jezdit včas. Naše obvyklý zpoždění 30 min jsme stáhli
na polovinu. Cesta probíhá podle plánu po ose Písek – Tábor – Pelhřimov
– Brno – Břeclav. Pilot Brožík nezklamal a cestou opět nacpal do
přehrávače zlatej hřeb svýho repertoáru – skupinu, kterou všichni
pravidelnější uživatelé jeho káry určitě znají - můj krycí název je
„hluchá pankačka“ – jinak imperial leather. Po cestě bereme útokem dvě
benzínky a nakupujeme oblíbený drogy - pivo, kafe, cigára,
bagety, energy drinky – podle toho, co kdo rád. Do Břeclavi jsme dorazili pár
minut po osmý, klub Piksla jsme minuli jen jednou – takže pohoda.
Zdravíme se Jožkou ze SYIH a s gangsterama z Festa Desperato.
Nataháme dovnitř cajk, a začínáme žíznivě zevlovat u baru. Jožka má
trošku obavy, kolik dorazí lidí. Dáváme nějaký pivo a těstoviny
od Uhrovic rodiny – dochucoval Jožka, takže zasvěcený už ví, že
to znamená permanentní žízeň. Kolem desátý se začíná – hraje
Risposta, nejsem zrovna odborník na Skandinávii, ale bavil jsem se. Byl
jsem zvědavej na Vápna (jinak Festa Desperato, Basto), kterýho znám jen
za škopkama a kterej v Risposta zpívá. Nevím, čím to je ale u
spousty českejch kapel tohohle ražení mi chybí v muzice ta dravost
a koule. To se ale těchhle pánů netýká. V tomhle případě fungovaly
cirkulárky, až na nějaký drobný úlety bezchybně. Z Vápna vypadávaj
zvuky, který byste od něj při jeho figuře fakt nečekali. Nasraná kytara
značky Galaxis krájí ušní bubínky trošku podbarvená basovejma tónama,
vzadu tepaj bicí v klasickým severským rytmu. Všechno má ten
správnej bordelovej zvuk, ale ne na úkor srozumitelnosti.
Celkovej první dojem – ostrý - hudebně, zvukově i vizuálně.
Bodejť by ne - jsou z Přísnotic. „Dobrý večer, k tanci a
poslechu zahraje skupina Svině!“ Je fakt, že začínat první song slovama
„zapomněli jsme vás pověsit a teď to tady máme“ je tak nehorázná
provokace, že blednu závistí, pokaždý, když to slyším. Namíchejte Minor
Threat a pár dalších uřvanejch kapel 80. let s Telexem a dostanete
Svině! seřvou všechny a všechno od vodňanskýho starosty, přes debaty na
czechcoru, až po lidi, co jsou líný pěstovat si vlastní trávu.
Václav na postu zpěváka gestikuluje, koulí očima a
vůbec vytváří nejrůznější figury – nejvíc asi připomíná Koňýka ze Zóny
A v totalitním klipu z Trainglu. Od bicích ještě každou
chvíli sekunduje se svým řevem Brožík, Radek s kytarou dělá
metalový pózy, bruder Karel rozjíždí svoje kytarový„sonický bouře“,
Filip s basou dělá drsný xichty a poskakuje seč mu síly a
zbejvající prostor stačí. Za chvíli se objevujou první plavci na rukách
a za další chvíli je mezi nima už i Václav a nakonec i Radek, kterej
dohrává poslední písničky v mosh pitu. Mám trochu strach, abysme
s Dezinfekcí ještě někoho zajímali. Ale po pár tónech je jasný, že
si na nezájem stěžovat nebudeme. Jestli chcete vidět jak se dělá mosh
ve zhruba 20ti lidech, tak aby z kapely vytřískali úplně všechno,
zajeďte si do Piksly. Řvu jako o život, chlístaj ze mě čůrky potu, basa
má přesně ten správnej zvuk, karel pouští svůj kytarovej výplach do
dvou beden - drtí zbytek slyšících a flaška buší do bicích
punkhardcorovou morseovku. Užíváme si to - tři zpocený hovada a
kobercovej nálet jak má bejt. Kdyby se mně někdo zeptal, proč vlastně
vůbec ten kravál pořád dělám, tak kvůli momentům jako je tenhle. Lidi
jsou chvíli nahoře, chvíli dole, chvíli na pódiu, ruce, skoky,
zdvihačky – nestíhám. V půlce setu začínaj pršet trička a to i od
přítomných dam. Po chvíli se utvoří skupinka nudistů – no, samý chlapi.
Šílenství pod pódiem neustává, hrajeme 2 nebo 3 přídavky – dostali nás
jsme úplně mrtvý. Celková bilance slovy maestra
Brožíka: „27 platících , z toho 20 jich bylo v kotli, 15 do
půl těla a pět úplně nahatejch.“ Po koncertě následuje
rekonvalescence na baru, po pár pivech se zvedáme a vyrážíme na
afterparty k Jožkovi. Naše cesta se bohužel neobejde bez asistence
místní policie – doprava pasažérů nákupním vozíkem firmy Billa není asi
v Břeclavi standardní záležitostí nebo co – vozík se musí vrátit.
U Jožky testujeme pomazánku, dojídáme těstoviny a máme dopít zbytek
vína – prej 16 litrů! Každopádně nevim jak to dopadlo – dal jsem si 3
nebo 4 sklenky červenýho, pokecal si a šel spát. Ráno pleníme zbytky zásob rodiny
Uhrů. Dojdeme nakoupit nějaký jídlo na cestu, vyzvedneme v klubu
cajk a vyrážíme do Blavy. Čtvrtek 17.11. Dobejvání atomovýho krytu aneb
zajištěný učitel Do Bratislavy přijíždíme
nezvykle brzo, jestě je vidět. Sub Club jsme našli docela rychle – most
SNP a hrad jsou dobrý orientační body. Nejdřív plánujeme výlet do
restaurace na pilíři mostu SNP, ale od místních se dozvídáme, že je to
nejdražší restaurace v Blavě a že jen výtah nahoru stojí 50 SK na
osobu. Zůstáváme dole. Před klubem a v klubu zjišťujeme, že jde
vlastně o protiatomovej kryt, se strašně dlouhejma chodbama, masivníma
vchodovejma dveřma atd. Uvnitř velikej sál pro cca 500 lidí, velkej bar
no a na baru plzeň - flaška za 40 SK. Z různě proškrtanýho
programu se dozvíme, že nepřijedou nejen El Paso ale i Red Insect.
Takže to máme celý na hrbu my. Máme obavy kolik asi tak lidí může
přijít a jak to bude v tak velkým prostoru vypadat. Dáváme první
piva a čekáme na Kuba (Adacta), kterej doráží spolu s Hulem (Davovka)
asi v půl sedmý. Bohužel potvrzujou naše obavy, že se žádnej
zázrak konat nebude a lidí asi moc nepřijde, protože místní policajti,
všechny prohledávaj a buzerujou. Důvodem je nedávnej útok fašounů,
kterej jeden kluk bohužel nepřežil. Policajti tak pro jistotu
kontrolujou oba „extrémistický protipóly“, což pro nás jednoduše
znamenalo, že spousta lidí, který by normálně dorazili, nejspíš
nepřijde. Z našich známejch dorazil aspoň Jano se svojí slečnou,
ale nevim jestli toho nakonec nelitoval. Děláme zvukovku, baštíme
pizzu, cucáme drahý pivo a čekáme na lidi – klasika. Párkrát jsem se
byl podívat venku – na parkovišti před klubem je 5 policajtskejch
kár a všichni co jdou na koncert si povinně dávaj oblíbený strečinkový
cvičení - „ruce na kapotu a nohy od sebe!“ Nakonec přišlo kolem 40 lidí.
První jdou na věc Svině! lidi nejdřív mezi písničkama tleskaj a po
chvíli začínají hejbat, ale v tak velkým prostoru to prostě nemá
tu správnou atmosféru - intimčo malýho klubu, je prostě nenahraditelný.
Zvukově to, i přes zvukařovu velikou snahu, není taky nic extra, takže
všechno musí zachránit „jen“ nasazení kapely. Svině! odmastí svejch „20
minut slávy“ a nastupujeme my. Situace se vyvíjí obdobně, lidi
tleskaj, některý tancujou, občas dokonce pořvávaj kusy refrénu atd.
Normálně by to byl pohodovej koncert, ale já byl namlsanej
z Břeclavi. Napereme do lidí pár prvních věcí a je jasný, že
situace se zvukem je bídná nejen pod pódiem ale i na něm. Je vidět, že
některý lidi naše věci znají, i poslední desku, což mi náladu trochu
vylepšuje. Asi v půlce setu vybíhá nahoru Brožík, ať trochu
ubereme kytary, že se to dole hrozně mlátí. Ubereme kytary, dohrajeme
set snad s trochu lepším zvukem a slezeme dolů. Každopádně
děkuju těm odvážlivcům, který dorazili, i přesto, že se museli nechat
ochmatat od policajtů. Před barem už probíhá družba
s místníma punx, který se před časem ukázali taky v Brožíkově
vodňanský hospodě Pohoda. Kluci kupujou CD a placky. Dáváme nějaký piva
a jsme od místních zvaný na kořalky, teda při těch cenách to byli fakt
odvážný kluci J . Po chvíli se část výpravy
zvedá, že si jde zakouřit. Asi po deseti minutách nám, co se radši
věnujeme baru, sdělují novinu „že jsme bez kytaráka“. Radka čapli
s jointem v puse. Podobně dopadl i náš kámoš Jano. Chvíli se
před barem rozvíjí debata na téma, co je v souvislosti
s trávou běžný v Čechách a co na Slovensku. Nakonec se
sebereme a až na Brožíka, kterej řekl, že bude spát v autě a počká
na Radka. Jdeme ke Kubovi domu , kde dopíjíme zbytek Golden Havana
Club. My jdeme spát a Janova slečna na bus. Ráno se dozvídáme, že Radka
pustili kolem 5tý ráno. Později přímo od něj, že reakcí na to, že je
středoškolskej učitel, bylo, že mu policajti začali vykat. Příjíždí
Brožík s Radkem a vyrážíme na pěší túru po pamětihodnostech Blavy.
Nakonec je z toho promrzlý postávání s lahváčem Topvaru
v ruce u stánku s falafelem. Po „snídani“ jdeme skrz centrum,
ale je taková zima, že radši zapadneme do hospody. Objednáváme si pivo
- jak je později zjištěno Starobrno, za těžko uvěřitelnejch 45 SK - což
je zjištěno příliš pozdě. Kecáme s Kubem o kapelách ze Slovenska,
současnejch i už historickejch a asi po hodině jdeme pro auto.
V klubu nakládáme cajk, pár nejmenovaných jedinců se průběžně
věnuje hledání jointů, který v noci odhodili lidi, který šacovali
policajti. Našli jednoho jointa a měli radost. Pátek 18.11. Pol deci frnčálice, mentální
separé a informační embargo Po 5 a půl hodinách jízdy
dorážíme do Spišský Nový Vsi (SNV), kde už leží sníh. Klub Semafor je
kousek od nádraží, ale je tak dobře schovanej, že musíme volat Škulovi,
kterej má koncert na triku, aby nás dovedl. Dozvídáme se, že ve stejnej
den, kdy hrajeme v Bardejově – náš další koncert, hrajou ve
Svidníku Konflikt, takže se nad tím kolik přijde lidí visí otazník.
Karel se trochu pohoršuje nad velikostí loga Sviní! a Dezinfekce na
plakátě, Brožík tvrdí, že jsou to určitě ofocený nášivky - až si
dezinfekce udělá větší nášivky bude mít v SNV větší logo i na
plakátě J. Klub Semafor to je bar uvnitř
dvora a sál, kterej je v patře. Na sále je děsný vedro a Šariš za
21 SK, dole na baru totéž + borovička půl deci za 16 SK. Hádejte, co
pili místní? Hádáte správně. Nataháme dovnitř cajk. Budova má
dost specifický elektrický vedení, jak se dozvídáme od zvukaře a
kytaristy, takže je třeba respektovat do který zásuvky nacpat silnější
aparát, aby se nevyhodily jističe. Nakonec někdo přinesl prodlužovačku
a bylo všechno vyřešený. Flákám se po sále, venku na
dvoře, moc se mi nechce do baru – panáková smršť před vystoupením mi
zrovna neprospívá. Na dvoře narážím na Marka, kterej nám dělal před
lety koncert v SNV na Podskale. Chvilku kecáme, pak jde pro
chleba, salát a pomazánku, aby pankáči z Čech nechcípli hlady.
Když přijde chce mne odtáhnout na „pol deci“ ale nechávám se ukecat jen
na pivo. Dojednávám s ním spaní u něj doma – původně jsme měli jet
ze SNV do Bardejova v noci po koncertě, ale nikomu se to nejevilo
jako dobrej nápad. Jako první hraje místní
trashcore Scorbut se zpěvačkou. Na začátku je to hodně rozpačitý,
hlavně zvuk, kterej se kytarák snaží vylepšit během písničky. Nakonec
se to nějak za pomoci dalších „takyodborníků“ nějak srovná a ve finále
to zní docela dobře – role první kapely je skoro vždycky nevděčná, ale
existujou i výjimky. Některý místní jsou docela v transu, jednak
díky borovičce, ale zčásti asi taky z toho, že jejich kámoši a
jedna kámoška jsou „slavný“. Sál se trochu víc zaplňuje a
svině! startujou na druhý pozici. Jako vždycky začínaj klasicky
rychlejma vejpalama – takže reakce je okamžitá – pogo a pěsti ve
vzduchu. Kapelu to nakopne, takže následujou skoky, kytarový pózy a
úměrně se zvyšuje intenzita Václavova i Brožíkova řevu, prostě hukot
jak má bejt, kterej bych v těchhle podmínkách asi nečekal. Začínám
tušit, že dnešní koncert nebude žádná zívačka, ale pěknej rachot.
Nadšenej řev po každý další písničce sviní! mne jen utvrzuje. Nechtěj
je pustit z pódia. Když dohrajou svině vylejzáme na
póďák, že bysme jako začli, ale lidi jdou pryč ze sálu. Sakra, že by
ten Karel s tim logem na plakátě měl pravdu? Ne, to jen na sále
došlo pivo – tak to je průser! Dáváme zvukovku a krátce po ní je už
zase všechno v lati, dokonce přicházej i další lidi z baru
dole (přestalo se platit vstupný) – teda aspoň ty, co jsou schopný
vylézt po schodech. První písnička je ještě jakž takž v klidu, pak
nastává nekončící bugr a pogo. Karel předvádí metalovou hvězdu
s nohou na odposlechu, nenechám se zahanbit a dohrávám
písničku v kleče. Sranda. Radek si dává stage diving, údajně
dopadl na samý paroháče pochroumal si žebra, jak tvrdil po koncertě.
Krátce jedním slovem – mazec. Místní pogeři jsou opravdu neúnavný,
nakonec jde o klasickej souboj, kdo odpadne dřív – a na Slovensku
se nevzdávaj snadno. Dáme nějaký přídavky a pak? No, pak se jde pít. Dole na baru je mi jasný, že teď
se už obávaný „pol deci“ nevyhnu. Pije se tu frnčálica - speciální
místní drink – do půl decky nalijete tak půl cenťáku karpatskej horkej
a dolijete - no, čím jiným než borovičkou. Chtěl jsem se držet pravidla
„třikrát a dost“ – opravdu, ale… Z jukeboxu řve nějakej starej
heváč a to je fakt nebezpečný, pak to přešaltujeme na Beastie Boys
předvádíme oldschool rap komando, finále ale patří songu „Pravda
víťazí“ od Tublatanky. Jsme ve stavu, kterej Václav trefně nazývá
mentální séparé – „nejdřív si myslím, že jsem v tom sám, ale
nakonec se tam stejně sejdeme všichni“. Na kamarády je prostě spoleh.
Na zbytek večera bylo uvaleno informační embargo. Zbejvá jen dodat, že
k Markovi nakonec nešel spát nikdo a Marek spal s náma na
sále. Sobota 19.11. Masakr v podzemí Ráno se probouzím s pocitem
v ústech zn. „borový zaváněl háj“. Jak koukám okolo sebe nedopadl
jsem ještě nejhůř. Nejvíc se mi vryl do paměti obrázek, jak Flaška spí
s hlavou v papundeklový krabici, kterou tak přeměnil na
chrápací reproduktor. Slejzáme dolů do baru a dáváme vyprošťovací
drink. Barmanka nám s úsměvem sdělí, že spala tak půl hodiny.
Každopádně je to žena na pravým místě a patří jí dík za to, že
napojila žíznící a ještě nám dala celej cesťák, i když se nevybralo
dost peněz.. Nakládáme cajk a naše dva slovenský průvodce – oba jsou na
tom podobně jako my, a vyrážíme na Bardejov. Cestou se stavujeme
v Levoči. Chceme se kouknout na dřevěnej oltář – fakt jen kouknout
– ne znesvětit, ale je zavřeno a i jinak je vstup docela velkej na naše
skromný poměry. Na odpustky je stejně brzo, ještě před sebou máme jeden
koncert. Za Levočou radši utrácíme prachy za ovčí sýr. V Bardejove
zastavujeme před sídlištěm a voláme Filovi, dělá barmana v klubu
K2, kde večer hrajeme a navíc je to i náš pan domácí pro tento den.
Obdivuju místní plechový garáže – vypadaji jak veliký ulity obrovskejch
šneků nebo krunýře pásovců – jedna ulita má cedulku 007. Vyhrabeme se
nahoru do bytu a dáváme spánek. Teda nejdřív čumíme na nějaký nu
metalový klipy a baštíme připravený dobroty. Pak přepínáme na film
Taxi, taxi, ze kterýho už ale vidim jen útržky. Kolem pátý začíná mít
Brožík žízeň a soustavným terorem, se snaží přimět zbytek zájezdu, aby
šli na pivo. Po nějaký době se mu to daří. Klub K2 je přesně takovej jak si
ho pamatuju z turné s Gride a SYIH. Sklepní prostor nedaleko
náměstí s nóbl barem a fakt hustým sálem – na zemi udupaná hlína,
kolem kamenný zdi, klenutej strop z cihel – prostředí jak
z klasickýho hororu. Nanosíme dovnitř aparát a jdeme na bar. Na
uvítanou vybírám z jukeboxu „piču o mne vieš“ od Kontrafakt a „ace
of spades“ od Motörhead. Doráží kapela Gatě ze Svidníka, nosíme další
cajk. Klub se pomalu začíná plnit. Zdravim s Ferem, u kterýho jsme
s Gride spali, s Jankem Škriabem, co zrovna přijel z fachy
z Liberce, a s klukama z Hippie Killer, který měli
původně hrát v Bardejově i v SNV, ale kvůli bubeníkovi
nemohli zahrát ani na jedný akci. Rozbalujou se distra - lidí je dost. Gatě hrajou první – ještě před
koncertem oznamujou, že nejsou komplet, že chybí druhej bubeník a
klávesista. Jsem zvědavej, co to proboha bude…no a málem mne to posadí
na prdel – nejdřív basa – stejnej zvuk jak Nomeansno, na který jsem
zatíženej. Hudebně instrumentální záležitost - mix Nomeansno, P.S. na
„battle for the elevator“ a Primus jak se vyjádřil pan bratr. No prostě
vůbec bych to nečekal, parádní jízda. Jsem zvědavej jak to asi vypadá,
když jsou komplet – po koncertě dostáváme CD. O sviních! toho bohužel nemůžu
moc říct, protože jsem zaskakoval za Brožíka v distru.
Z toho, co se dalo v místnosti vedle odposlechnout - nasazení
120%, a podle řevu obecenstva a vzhledem k tomu, jak přisli
zpocený to asi musel bejt fakt námrd. „Takže dobrý večer -
Dezinfekce!“ Jdeme na to…úvod jako tradičně „co bys dělal na mým místě“
pomalá předehra a pak to začne. Sklepní sál je skoro narvanej, vepředu
moshujou snad úplně všichni. Zapomínám na únavu. Drtíme to asi
pěkně rychle, Václav i Flaška to po koncertě potvrzujou. Přežít
v prvních řadách musí bejt asi dost problém. To co se odehrávalo
den předtím v SNV bylo jen takový zahřívací kolo – vítejte
v předpeklí. Musím se s mikrofonem stáhnout kousek dál, jinak
bych přišel o zuby. Po každý písničce řev, kterej vás vyhecuje
dát do tý další ještě víc energie. Brožík vycvaká snad celej
film. Na podiu se mnou paří chlápek v triku Moonspell, mlátí
palicí tak usilovně, že mi při zpěvu lítaj jeho vlasy do huby. Všechno
se mi slejvá dohromady, všude ruce, nohy – lidi v pohybu, když
končíme jsem fakt hodně ochraptělej, totálně zpocenej – úplně
vyždímanej. Nejlepší nakonec - tak to má bejt! Po koncertě se chvilku „hřejeme
v odlesku vlastní slávy“ nalejeme do sebe pár drinků, ale žádná
velká afterparty se nekoná - sbalíme bistro a jdeme spát. Ráno
v 9 vstáváme, pak jedeme do klubu naložit cajk a vyrážíme
domů. Cestou se stavíme pro ovčí sejra před Levočou, pro benzín
v Bytči a na večeři v Říčanech u Brna, kde pokecáme
s mistrem Papagájem. Díky našim již tradičně překvapeným
silničářům (v zimě padá sníh?!) jsme v jedenáct ve Vodňanech a o
půlnoci doma. Závěrem: Dohromady najeto kolem 1600 km. Otestované nápoje: Gambrinus,
Plzeň, Holba, Bernard, Topvar, Starobrno, Šariš, červený víno, kořalky
průsvitný i barevný. Díky a pozdravy patří určitě těmhle lidem – bez nich by to prostě nešlo. Takže...Břeclav – Jožka Hell, Věrka, Míra Kokavec, Risposta crew a další; Bratislava – Kubo, osazenstvo Sub Clubu + všichni , co přišli; Spišská Nová Ves – Majka, Marek, Škulo, Scorbut crew a další; Bardejov – Filo, Škulo, Fero, Gatě crew a další |
Jak to vidí Karel Gott a.k.a. Pufffy... Maxeek (basa, hlavní
vokál) Fla-ska (bicí) Svině! Václav (hlavní vokál) Filip
(basa) Radek (kytara) +
Pufffy (kytara II) - trvale svinsky hostující Na tohle
tour
jsme se těšili jako vždycky, když někam razíme na delší dobu a zvlášť,
když
jedou společně Svině! a Dezinfekce a ještě navíc, když jedeme na
Slovensko.
Představa borovičkových smrští jednu část výpravy uváděla do příjemnýho
očekávání a druhou včetně mě naopak do stavu velkých obav z žaludečních
neuróz.
No co, povídám si, zkrátka ten utrejch do sebe nebudu lít. Takže
všechno
začalo ve středu kolem půl třetí, kdy jsem vymáznul z práce a šel ještě
do
centra města koupit struny na basu a kytaru a nějaký náhradní fusekle,
páč jsem
měl všechny špinavý. Moje oblíbený struny neměli, na basu taky ne,
takže jsem
musel koupit jiný, samozřejmě dražší, no co, s fuseklema to vyšlo
trochu líp.
Pak odjezd k Flaškovi, kde jsem ještě chvíli čekal až dobalí, pak
odjezd k
Maxeekovi do práce a hurá do Vodňan za zbytkem výpravy. Přijeli jsme s
mírným,
asi čtvrthodinovým zpožděním, což je u nás neobvykle úctyhodnej výkon,
u rokáče
komplet sestava Sviní! bez Radka, kterýho vyzvedáváme přímo z práce. No
a pak
už směr Tábor - Pelhřimov - Přijeli
jsme
cca před osmou a zaparkovali kousek od klubu Pixla, kde se mělo hrát.
Vešli
jsme dovnitř a tam už nás očekával Jožka ze See You In Hell, kterej
převzal
záštitu nad břeclavskou párty. Nanosili jsme cajk dovnitř, najedli se
super
papání od Věrky a Jožky a čekali, jestli ještě dovalí nějaký lidi, páč
v bedně
šel barážovej fotbalovej zápas. Hrát se začalo cca před desátou a první
valila
relativně nová a dost mladá kapela Risposta z Přísnotic, kde zpívá
Vápno z
Festa Desperato a Basto a bubnuje kytarista z Basto, ostatní kluky jsem
neznal.
Jak už bejvá v těchto končinách zvykem valili raw crust punk as fuck a
myslim,
že ho valili fakt dobře. V klubu se nakonec sešlo okolo třiceti lidí,
což není
moc, ale jak jsme pozdějc zjistili i v takovým množství se dá udělat
kurva
dobrá atmosféra - mosh, nošení na rukou apod. Takže Risposta respekt J. Další
nastoupili Svině!, kde taky hraju, parádní set, punk námrd, lidi se
fakt
bavili, nakonec si i kytarista Radek zaplul i s kytarou nad hlavama
diváků, no
paráda. Jako
poslední
vylízáme na pódium s Dezinfekcí, myslel jsem že když zůstane zábava na
stejný
úrovni bude to super, ale šlo se ještě dál. Ani nevim
v
kolik jsme se vypotáceli z klubu a nabrali směr byt Jožky a Věrky, kde
se mělo
spát. Cestou měl Paaya Festa ještě pokec s fízlama, jelikož si u Billy
pučil
nákupní vozík a vezl na něm svojí ženskou po chodníku, což se bengům
kupodivu
nelíbilo, takže musel vozík vrátit zpátky. U Jožky a
Věrky se potom pařilo až do rána - tam je to takovej národní zvyk,
takže se
pilo víno, kořalka a kouřila fajfka. Usnul jsem definitivně asi kolem
šestý. Ráno
(teda spíš dopoledne) probuzení s
permoníkem v palici, ale hned se to napravovalo vínkem. Navíc nám Jožka
ráno
vylepšil hudebním zážitkem v podobě nahrávky písecký black metalový
kapely
Astral, název známe (dokonce jsme s nima s Dezinfekcí kdysi dávno
hráli), ale
jejich nahrávku nikdo z nás nikdy neslyšel a Jožka jí dostal od písecký
fast
core grupy Lahar. Poslouchal se jenom první vál, kterej byl prej
nejlepší a
nejvtipnější a opravdu to byla velká prdel. Chlapíci z kazety valili
bububu
music a zpěvák ve skladbě košatě líčil, co provede na oltáři nevinný
dívence a
dál o tom jak má anatomicky tvarovaný přirození, zkrátka že čubka bude
ležet na
oltáři a on jí svým čurákem ve tvaru kříže ukáže zač je toho loket. Za
chvíli
se všichni řehtali až nám vyhrkly slzy a tenhle popěvek nás provázel
celej
zbytek cesty. Václav si ustlal na dvoře u bazénu a záhy jsme se
dozvěděli, že k
tomu měl pádnej důvod, páč se mu prej neudělalo dobře a tak potřeboval
ventilovat a vypustit přebytečnej obsah žaludku. Prováleli a
propopíjeli jsme
se až ke druhý hodině odpoledne, kdy byl domluvenej sraz s barmanem z
klubu,
aby nám otevřel a mohl se naházet cajk do auta. Takže jsme se
rozloučili s
Jožkou a Věrkou, který se o nás starali jako o šejky, dorazili do
klubu,
naházeli apec do dodávky, nakoupili žrádlo a pití v krámu a pak valili
směr
Bratislava. Na hranicích pohoda, takže v Blavě jsme byli cca v pět a
klub,
kterej se jmenuje Sub club jsme našli celkem rychle. Je to bejvalej
protiatomovej kryt a je to fakt rozsáhlej komplex ve skále pod
bratislavským
hradem. Bylo
domluveno, že se sejdeme s pořadatelem, což byl Kubo (ex bubeník Davový
Psychózy a nynější bubeník Adacta), v půl sedmý v klubu. Dorazil asi
kolem
sedmý ještě s Marcelem z Davovky, kterej nám pučoval ten večer
kytarovej box.
Přišel s tim, že se mu nechtělo vařit a tak nám každýmu objednal pizzu.
Nazvučili
jsme aparáty (mimochodem zvuk nic moc, na takovej klub a se zvukařem
bylo
chvílema dost těžký pořízení) a kolem půl desátý se začínalo hrát. Měli
tu s
náma hrát ještě Red Insect a První
začali
valit Svině!. Lidí sice pomálu, ale pařili a to je hlavní. Klasickej
svinskej!
set kolem půl hodiny. Diváci se bavili, tancovali, takže v pohodě. Pak
nastoupila Dezinfekce. O tomhle setu by se dalo říct vlastně to samý
jako o
setu Sviní!, takže taky v pohodě, akorát o pár minut delší, ještě se
nakonec
musel dát přídavek. V klubu
bylo
kurevsky draho, 800,- Sk, který jsme měli gratis na baru byly v mžiku v
řiti,
takže pěkně za svoje. Přišla řada na podpálení jointa, takže jsme se
odebrali
ven, vevnitř byl zákaz kouření trávy. Tam stálo pár punks, popíjeli a
kouřili.
Najednou přitáhli policajti, který tam už předtim vočumovali a začali
nás
kontrolovat a prohledávat. Nakonec odvezli tři lidi včetně Radka, u
kterýho
našli jednoho jointa a našeho kamaráda Jana z Bratislavy, kterej měl
podobnej
problém. Před nedávnem totiž v Bratislavě náckové pobodali tři lidi a
jeden z
nich to nepřežil, takže policajti přitvrdili a kontrolujou a
kontrolujou,
obzvlášť, když někdo vypadá nápadnějc než ostatní. Nakonec Radek
dorazil zpátky
ke klubu kolem půl šestý, po pár hodinách na policejní stanici, a spal
s
Brožíkem v dodávce. My ostatní jsme s Kubem odtáhli k němu do bytu, kde
jsme mu
vypili zbytek moc dobrýho rumu, dali si trochu travky a nakonec zalehli. Ráno jsme
posnídali, za chvíli dorazil Brožík a Radek i s autem a šlo se do města
na
pivo. Vždycky jsem Bratislavou akorát projížděl, ale vevnitř ve městě
jsem
ještě nikdy nebyl. Kubo nás vzal do starýho města a my jsme koukali, že
je to
tam fakt docela pěkný. V půl druhý byl domluvenej sraz v klubu,
naložili jsme s
Kubem pučenou kytarovou bednu a odvezli jí do zkušebny, kde zkouší
Davovka,
Adacta a Švablast. Pak jsem ho odvezl zpátky domu a jel znova do klubu,
kde
čekal zbytek výpravy. Naložili jsme aparát a vyrazili směr Spišská Nová
Ves.
Řidič jsem byl tentokrát já, ale vůbec mi to nevadilo. Ve Spišský už
jsme s
Dezinfekcí hráli, v takovým hrubým squatu a bylo to fajn, tak jsme
očekávali,
jaký to bude v klubu Semafor. Dorazili
jsme
včas, mohlo bejt tak cca třičtvrtě na osm, všude mrdy sněhu, kluci
pořadatelé
nás vyzvedli u nádraží, klub byl o kousíček vedle. Byl to nějakej
objekt, co
patřil železnici, klub celkem příjemnej, bylo tam teplíčko a nakonec i
zvuk byl
ucházející, v porovnání s profi klubem v
Blavě mi to vycházelo možná i o něco líp, když vemu v potaz aparát,
kterej tam
zvukař měl, tak vlastně byl zvuk o dost lepší. Tenhle večer s náma
hrála ještě
místní kapela Scorbut. Byl sem zvědavej, co to bude zač. Původně s náma
na
tomhle a dalším koncertě měla hrát kapela Hippie Killer, ale nakonec
nehráli
ani na jednom, nevim z jakýho důvodu, nu což. V druhým objektu vedle
klubu byla
hospoda, kde bylo celkem narváno, tak jsme si říkali, že až se začne
hrát,
přesune se osazenstvo do sálu, což se nakonec vyplnilo. Vzadu v klubu
se točilo
pivo stejný značky, za stejnou cenu jako v hospodě, takže nebylo co
řešit.
Předtim než se začalo hrát, vyrazili jsme ještě ven, dát si jednoho
jointa,
kterýho jsme našli ráno v Bratislavě před klubem. Nám bohužel díky
Radkovo
policejní párty nezbylo nic. Zhruba v
půl
desátý začala první kapela. No ze začátku mi to přišlo dost mizerný,
ale zhruba
od druhý poloviny setu to bylo docela v pohodě. Byl to takovej mix
punku,
metalu, crustu a hard core s ženským vokálem, kterýmu občas vypomáhal
ještě
jeden vokál od kytaristy. Celkovej dojem slušnej, akorát nás s Radkem
docela
vytáčel chlapík, zvukařovo kámoš (oficiální zvukař zrovna hrál na
kytaru v
kapele), kterej každou minutu chodil k aparátu a kroutil s čudlíkama.
Bylo by
to ok, kdyby zvuk po každý jeho návštěvě nešel víc a víc do hajzlu.
Nakonec mu
Radek dal jasně najevo, že ho dost sere, když se pořád hrabe v jeho
kytarovým
zesilovači a chlapec dal konečně pokoj. Druhý
Svině!.
Dobrej set. Hrál sem na pučený kombo, jelikož druhej kytarovej box
nebyl k dispozici.
Bylo to hodně starý éro, ale nakonec sem si nedal ani efekt, jenom sem
kombo
přebudil a vyloudil tim zvuk ala Hives nebo Randy, takže nevim na co
kupovat
drahý cajky od Fendera, když to jde vyrvat i z aparátu za pár šupu, he
he.
Koncert nás moc bavil a myslim, že lidi taky. Nakonec se jich sešlo
odhadem
kolem padesáti kousků, ale kolik jich platilo fakt nevim. Poslední
hrála Dezinfekce. Ještě než jsme začli hrát, zjistil sem, že chlapík,
kterej na
sále točil pivo je pryč, došel hnací plyn do chlaďáku a nikdo se k tomu
nemá.
Začal jsem mít obavy, aby tam na nás vůbec někdo zůstal, protože na
sucho se
paří hodně špatne, ale moje obavy se naštěstí nenaplnily. Lidi zůstali
a
zvěřili o sto šest. Do mosh pitu se zapojil i Václav a Radek,
kterej si
dal dokonce skok z pódia. Přede mě se na chvíli usídlil jakejsi
pačesatej
chlapík a rozjel řádnej vrtulník, když jsem se naklonil k mikrofonu,
zachrochtal si svorně se mnou a byl spokojenej. Takže opět povedená
párty. No a
afterpárty se taky celkem povedla.
Naložili jsme aparát do dodávky a směle
vpadli do hospody. Lidem se vystoupení obou českých spolků líbilo,
takže
netrvalo dlouho a vypadali jsme jak banda špatne cvičenejch šimpanzu.
Párty
nabírala na síle, vrcholem bylo, když se z jukeboxu ozvala Pravda
víťazí od
Tublatanky. V ten moment to v hospodě vypadalo jak při soudružský
družbě na
mezinárodní schůzce s hladinou alkoholu nad tři promile za bejvalýho
režimu. K
ránu naše grupa začala pozvolna odpadat, až jsem nakonec zůstal u baru
sám a po
dopití piva a zjištění, že je půl šestý ráno jsem usoudil, že si asi
taky
hajnu. A hajnul. Spali jsme na sále přímo na pódiu, protože jsme se v
tý zimě
nechtěli táhnout domu k Markovi, kterej dělal koncert Dezinfekci
tenkrát v tom
squatu a nabídl se, že u něj můžeme přespat. Původně jsme totiž měli po
koncertě jet rovnou do Bardejova a popravdě se nám do toho vůbec
nechtělo a už
na začátku tour jsme se domluvili, že jestli to bude možný, přespíme ve
Spišský. Chrabrý Marek ovšem nelenil a držel s náma krok na baru a
myslim, že
ve finále nás ještě o několik desetin promile hrdě předstihnul, takže
představa
cesty k němu nás dost děsila. Takže nám nakonec slečna barmanka
otevřela klub a
mi jsme nikam nemuseli chodit, za což jí
patří velký díky. Ráno opět
probuzení na úrovni. Tlačil mě močák a tak jsem se vyhrabal ze spacáku,
kouknul
jsem na místo, kde když sem šel spát spokojeně chrápal Flaška, a on
nikde.
Přešel jsem celej sál a najednou vidim nějaký tělo ležící na zemi s
hlavou
strčenou v krabici. Byl to spící Flaška, ale fakt netušim, co tim
sledoval.
Nechal jsem ho tak, vypadal celkem spokojeně. Dal jsem si ještě lehkýho
šlofíka. Postupně jsme se začali probouzet, dali jsme nějaký papu,
který nám
tam už večer přinesli kluci pořadatelé a pak nám slečna barmanka, která
byla s
náma do rána v sále, nabídla, že nám udělá kafáky v hospodě, takže jsme
to
velice přivítali. V hospodě jsme se zdrželi asi hodinu a půl, proběhli
ještě
nějaký travařský družby a pak už jsme vyrazili směr Levoča - Prešov -
Bardejov. Dali jsme
zastávku
v Levoči, chvíli obdivovali krásu města a před výstavním kostelem
pořizovali
společný fota s písničkou od Astralu na rtech. Pak už jenom přesun do
Bardejova, řídil jsem opět já, ale bylo to celkem blízko. V Bardejově
jsme byli
dost brzo, takže po tom co nás vyzvedl Filo, u kterýho jsme vegetili na
bytě,
dali jsme relax u televize. Filo nám sdělil, že neví kolik dorazí na
koncert
lidí, protože ve Svidníku, což je asi 35 km od Bardejova, hrajou zrovna
dneska
Konflikt, který jsou hodně populární a chodí na ně mraky lidí, to můžu
potvrdit, jelikož Konflikt známe a už jsme s nima taky hráli. Takže
jsem
protočil panenky při vidině hrubýho prodělku, ale co se dalo dělat.
Potom jsme
dali papu (mimochodem opět squělý) a kolem šestý už jsme byli v klubu Na tomhle
koncertě s náma ještě hrála kapela Gatě jako první, tak jsem byl opět
zvědavej,
co to bude zač. Usídlili jsme se s Brožíkem a Radkem na baru, kde jsme
měli asi
500,- Sk gratis, takže zhruba za hodinu opět za svý. Klub se pomalu
začínal
plnit lidma a my jsme začali bejt klidnější, že to asi takovej průser s
návštěvností zas nebude. Dorazil i náš kamarád Janko z Bardejova,
kterej
pracuje v Liberci, kde jsme se viděli asi před dvěma měsíci a známe se
s nim už
celkem dlouho. Nakonec byl sál plnej, nějaký lidi ještě vegetili v
hospodě,
protože nechtěli platit vstup a čekali, až se dostanou dovnitř zadáčo,
možná se
jim to na poslední kapelu podařilo, takže naše obavy se rozplynuly. První
teda
začali hrát Gatě ze Svidníka. Nečekal sem bůhví co, ale to co chlapíci
předvedli mi fakt otevřelo hubu dokořán. Perfektně zahraný, výborná
kytara a
basa a bubeník řezník jak hovado. Navíc říkali, že jim ještě k úplnosti
dva
muzikanti chybí. Hudebně se kluci pohybovali někde mezi starýma P.S. na
desce Na set se
Sviněma jsem měl pučený kombo Nakonec
vylezla na pódium Dezinfekce. Hráli jsme svůj klasickej set, lidi
zvěřili,
stojany s mikrofonama lítali sem a tam, občas to bylo o zuby, Maxeekovi
jeden z
fans rozjel před obličejem řádnej vlasovej vrtulník (jo jo metal je
tady fakt
forever), kurva, říkal jsem si, že by se mi taky na mojí straně pódia
jeden
takovej vlasatec hodil místo větráku. Pařba byla fakt slušná, lidi
chtěli další
přídavky, tak jsme jich tam pár vysekli, ale oni, že ještě. To už jsme
ale
rezignovali, byli jsme po těch čtyřech akcích už celkem vysátý,
obzvlášť já,
když jsem každej den mastil ve dvou grupách a navíc jsem cítil, že mi
jde hlas
do háje. Aparát
jsme
mohli nechat v klubu, takže se moc nebalilo, jenom kytary se uklidili
do
kumbálu za bar. Ještě jsme ňákej čas popíjeli v hospodě, ale únava už
byla
celkem značná, takže nikdo z nás moc neprotestoval, když jsme asi ve
dvě hodiny
šli chrápat na byt. Tam nás čekala ještě večeře a pak už do hajan. Ráno jsme
se
začali postupně probírat a já jsem zjistil, že moje obavy se naplnily,
jelikož
jsem nemluvil, jenom tak sípal. Čaj nebyl, kafe nepomohlo. Posnídali
jsme a s
Václavem si dali malýho jointíka. Potom jsme s Filem vyrazili do klubu
pro
aparát, chtěli jsme vyrazit co nejdřív, čekala nás kurevsky dlouhá
cesta.
Aparát byl naloženej, zbejvalo se rozloučit s Filem a poděkovat mu a
ostatním
jeho kámošům za nocleh, jídlo, travku a vůbec za všechno. No, takže
jsme
vyrážěli zhruba v deset dopoledne. Cestou ještě zastávka v takovým
malým krámku
pro ovčí sýr (mňam). Jeli jsme přes přechod za Bytčou směrem na Rožnov
p.
Radhoštěm a Panoval
trochu strach z počasí, protože venku celkem zdatně sněžilo. A taky že
jo. Na
Vysočině sněhu jak kráva, takže až do Humpolce jsme po dálnici jeli
maximálně
šedesátkou. Do Vodňan
jsme dorazili asi v půl jedenáctý, vyložili aparát do klubu,
dezinfekční cajky
do našeho Kadetta, rozloučili se Sviňákama a valili směr Budějce. Domu
jsme
přijeli asi v půl dvanáctý, celkem unavený. Chtěl jsem ještě zkouknout
Majora
Zemana, ale začala mi padat hlava únavou, tak jsem šel zalehnout. A ráno v
šest
budíček a vesele do háku. Náš
velkej
dík a pozdravy za tohle tour patří těmto lidem: Břeclav - Jožka Hell a Věrka Hell, kapela
Risposta,
Paaya Festa se ženskou a všichni lidi, co s náma přenocovali u Jožky,
obsluha
na baru Spišská Nová Ves - Blabla a Blablas
(pořádající),
kapela Scorbut, Marek, slečna barmanka, obsluha na baru Bardejov – škulo + jeho kámoš,
Filo a jeho kamarádi, Fero, kapela Gatě, obsluha na baru A za všechny koncerty patří náš dík lidem, který přišli podpořit jihočeský opilce a v neposlední poslední řadě děkujeme sami sobě, že jsme to přežili.
|
__________________________________________________________________________
For
Mysh 325crew (
___________________________________________________________________________
Hello! Try to answer for some questions...
1) Why DEZINFEKCE, not DIZENTERIA or anything else?
It is not so long story... short after the birth of the band we have changed many different names (sometimes very strange ones). We want to have a stable name before the first show and DEZINFEKCE was the only one acceptable for all members of the band. We were three fresh cutted 16 or 17 yrs old punx that time (1991). Our music and line-up has changed but the name remains.
2)Some words,kidz, 'bout diy punk/hc scene in Czech(as I know all'a'great?)For example in Belarus we have a lot of problem with police,so in best causes,in Minsk (capital of Belarus)gig take place once a month...
...it is
different city to city – there is quite strong scene in northern
3)What's the political situation
in
...I have always thought for a lot of years that I’m living in quiet, safe and bit boring place… Last year there were three bigger nazi assaults in our city if I good remember in very short period. The first incident took place one bar on the periphery where 2 black students had to be carry away to the hospital with serious wounds, in the next one case I was eyewitness ‘cause our show was attacked by the group 10 or 15 boneheads - fortunately they were beaten up but one friend of mine was stabbed – attendant city police did absolutely nothing – but the case start to interest the state police – it’s paradox – only thanx to the wound of my friend – now (one year ago} will finally start a trial with these boneheads. Finally the third attack was again in the same pub as was the first one – a bar visitor - Canadian can’t speak Czech enough for the group of local nazis (by the way it is more than probable the same ones again) and all ends in hospital.
All these three assaults happen within one or two months. What was really funny was a speech of our mayor in the local TV – “there are no nazi attacks or racially motivated violence in our city. The city police is monitoring the situation” – The city police! – from one half bunch of former boneheads!
The number of boneheads in Czech Republic has significantly grown up in the early 90’s with bands like Orlik or Branik – very popular pro-patriotic (nazi) oi bands released on major labels – for example it was very dangerous to use underground in Prague, the boneheads were almost everywhere in bigger cities. In our city there was the most dangerous place the bus station. This situation has ended after two or three years – some of them were arrested some of them leave the nazis when came older. From this time the boneheads are more hidden but also well organized and dangerous. And one speciality at the end …Daniel Landa (former Orlik singer} became a popstar in our country – however he’s the same jerk like years ago.
4)What U know 'bout diy scene
in
Not as
much as I want to... the first one thing I have heard about Belarusian
punx was
that they have to organize concerts in Poland ‘cause it is impossible
to run
concert in own country – I don’t know if it was truth – it is more than
three
years ago I think. Now everything I know is related to your website
www.375crew.org and have read
5)The most amazing show,shortly describe it
I don’t know... maybe the 15th birthday show of Zemezluc band (a punk legend from Moravia from Brno)...we played instead of some band who can’t play from any reason...we weren’t on posters, we play first and we expect it won’t be something special...during our soundcheck there were about 50 persons in hall for about 500-600 people... When we started (20 min. later} the hall was quite full, after several songs first lines started pogo dancing...what was the biggest surprise was a group of maybe 50 people who sing along our lyrics with us. Of course we have played wilder and also better shows but this one I will remember ‘cause It was a great surprise at the moment I expected it at least.
6)What you think about sxe,veganism,militant-hardline edge?..
I think it is great idea to start first with my ownself – and in my opinion this is universal for any useful activity. Unfortunately any movement has its share of fanatics fascinated by violent phrases and clichés. For better understanding I’m a vegetarian for 12 years but I think that the militant poses of such people are the most stupid way which cannot help anything...
7)Many people consider LINKIN BIZKIT -hardcore;SUM 182-punk...What you think about?
Just a bunch of puppets with would-be forceful gestures ... I think (I believe) they won’t haveany chance to steal punk and HC from people who are really interested...
8)Some last words for people reading this zine...
Don’t care for someone who tries to dictate you what is or is not the real punk – don’t be lazy use your head and make your own punk